Usnadněte
si rozhodování

V dnešní digitální době, kdy je instalace kamerových systémů v budovách zejména za účelem ochrany života, zdraví a majetku standardem, nabývá otázka ochrany podobizny a soukromí mimořádného významu. Tato realita vyvolává potřebu vyvažovat právo jednotlivce na ochranu osobnosti a soukromí s legitimním zájmem jiných osob na ochraně jejich majetku a na účinném uplatnění právní ochrany.

Vzhledem k silné ochraně osobnosti člověka, do které spadá i ochrana podobizny, je na místě si položit otázky, zda lze mít na domě nebo v prostoru chodby bytového domu umístěnou kameru, která pohyb osob v těchto prostorách zaznamenává, a kdy a komu může správce budovy tyto kamerové záznamy vydat.

Co říká občanský zákoník?

V obecné rovině dává odpověď na tyto otázky občanský zákoník. Ačkoliv dle § 84 občanského zákoníku obecně platí, že zachycovat podobu člověka je možné pouze s jeho svolením, existují z tohoto pravidla výjimky umožňující pořizovat kamerové záznamy bez souhlasu osob pohybujících se ve snímaných prostorách.

Takovou výjimku zakotvuje ustanovení § 88 odst. 1 občanského zákoníku, které zní: „Svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob.“ Dané ustanovení míří zejména na situace, kdy soukromé kamery zachycují prostory domů nebo zahrad za účelem jejich ochrany například před zloději či vandaly. Předmětné ustanovení tedy dává odpověď na otázku, za jakým účelem si na svém domě lze umístit kameru snímající bezprostřední okolí.

Kdy může správce záznam vydat podle GDPR?

Dále ovšem musíme navázat otázkou, kdy mi může správce bytového domu spravující kamerový systém takový záznam vydat. Odpověď nalezneme v Obecném nařízení o ochraně osobních údajů (známé pod zkratkou GDPR), které všeobecně upravuje zpracování, uchovávání a používání osobních údajů, do nichž se řadí právě i podobizna člověka.

Na každého, kdo zpracovává osobní údaje a tyto v nějaké formě uchovává, se vztahují pravidla o ochraně osobních údajů. Kdo osobní údaje uchovává, tak je musí náležitě ochraňovat a tyto nevydávat cizím osobám bez řádného předchozího ověření naplnění zákonných předpokladů. Správci budovy proto doporučujeme vždy důkladně zvážit, komu kamerové záznamy vydá, a jestli k vydání má zákonný důvod, aniž by porušil pravidla ochrany osobnosti.

Dle článku 4 odst. 2 ve spojení s článkem 6 odst. 1 písm. f) GDPR platí, že zpřístupnit kamerové záznamy je možné, pokud to je nezbytné pro účely ochrany oprávněných zájmů. Nyní se nabízí otázka, které zájmy jsou právě ty oprávněné zájmy, pro něž lze kamerové záznamy vydat.

Postup při poškození majetku a komunikace s Policií ČR

Správce budovy musí vždy důkladně posoudit, za jakým účelem byl kamerový záznam pořízen a jestli důvody osoby, která vydání kamerových záznamů požaduje, naplňují zákonné předpoklady ochrany oprávněných zájmů. Za splnění těchto podmínek pak lze o vydání kamerových záznamů uvažovat, protože kamery jsou zpravidla na chodbě umístěny za účelem ochrany práv (zejména života, zdraví a majetku) lidí žijících v domě a v dotazovaném případě došlo k poškození majetku.

Přesto lze správci budovy doporučit důkladně zvážit, jestli tyto kamerové záznamy vydá, neboť se na těchto mohou nacházet také další osoby, kdy bez „rozmazání“ jejich podobizny vydání poškozené osobě nedoporučujeme. V takovém případě se správci nabízí úsek kamerového záznamu uložit a např. doporučit poškozené osobě oznámit nastalou situaci Policii ČR.

Nicméně, nebude-li mít správce jistotu, jestli je oprávněn kamerový záznam vydat, doporučujeme jej nevydávat a vyčkat na vyzvání od Policie ČR. Případně může učinit oznámení Policii ČR přímo správce a k tomu oznámení kamerový záznam přiložit. Kamerový záznam lze předat také soudu, který rozhoduje o nároku na náhradu způsobené škody. Současně upozorňujeme, že poškozený, který kamerový záznam obdržel, jej nesmí pod hrozbou sankce nikde zveřejňovat.

Pro lepší ilustraci rovněž uvádíme, že důvodem pro vydání kamerového záznamu naopak není např. sledování odchodu a příchodu vašich sousedů do práce a z práce.

Závěrečné shrnutí

Závěrem shrnujeme, že správce budovy musí vždy pečlivě zvažovat důvody, pro které může kamerové záznamy vydat, aby tyto byly souladné s přísnou právní úpravou ochrany osobnosti a osobních údajů. Obecně se za oprávněný důvod považuje ochrana majetkových práv, zdraví nebo života. Pokud by si správce budovy nebyl jistý, zda kamerové záznamy vydat může, v rámci prevence doporučujeme tyto nevydávat, uložit je a před vydáním poškozenému se poradit s odborníkem v oblasti ochrany osobnostních práv. Odmítne-li vám správce kamerový záznam vydat, doporučujeme se s ním domluvit, aby ho uložil, a protiprávní jednání oznámit Policii ČR, které lze záznam vydat.

Domovní svoboda je ústavně chráněné právo na nedotknutelnost obydlí zakotvené v čl. 12 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Jedná se o základní lidské právo, jehož podstata spočívá v tom, že nikdo nesmí jiné osobě vstoupit do obydlí (např. dům, byt, chata, garáž apod.) bez předchozího výslovného souhlasu.

Nedotknutelnost obydlí ovšem není bezbřehá a existují situace, ve kterých lze legálně vstoupit do domu i bez předchozího souhlasu majitele či uživatele. Tyto situace zakotvuje přímo Listina základních práv a svobod v čl. 12 odst. 3, podle kterého je zásah možný, pokud je ohrožen život, zdraví osob, práva a svobody druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku.

Kdy má pronajímatel právo na běžný vstup do bytu?

Občanský zákoník specifikuje další situace a podmínky, za jejichž splnění lze do bytu vstoupit. Nutno však pamatovat, že ne vždy to lze bez souhlasu nájemce. Jedním z hlavních důvodů pro vstup pronajímatele do bytu je například kontrola technického stavu, nutné opravy nebo údržba.

Pronajímatel je oprávněn požadovat vstup do bytu rovněž za účelem jeho prohlídky novými zájemci o nájem, pokud zbývají do uplynutí stávajícího nájmu méně než 3 měsíce. Pronajímatel je ale v těchto případech povinen prohlídku oznámit dopředu v přiměřené době. Nájemce by měl řádně a včas ohlášený vstup umožnit. Navíc pokud je nájemce v bytě nepřítomen déle než 2 měsíce, měl by zajistit osobu, která zpřístupnění bytu v případě potřeby umožní.

Nebezpečí z prodlení: Kdy lze vstoupit bez ohlášení?

Občanský zákoník taktéž uvádí, že předchozí oznámení se nevyžaduje, je-li nezbytné zabránit škodě nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení. Při rozhodnutí ke vstupu bez předchozího souhlasu nájemce však doporučujeme vždy důkladně zvážit závažnost situace – tedy zda je natolik kritická, že hrozící újmu nelze dostatečně efektivně odvrátit jiným způsobem.

Vzhledem k mimořádně silné ústavní ochraně obydlí je třeba tuto výjimku vykládat restriktivně. Nestačí běžné nepohodlí nebo obtěžování okolí, jako je hlasitá hudba, zvýšený hluk z domácnosti nebo běžné sousedské spory. Aby byl vstup bez ohlášení zákonný, musí jakékoli otálení bezprostředně ohrožovat majetek nebo zdraví dalších osob.

Typické krizové situace z praxe

Za typické příklady takových situací lze považovat zejména:

Havárii vody: Prasklé či protékající stoupačky, voda vytékající do společných prostor nebo mokré skvrny na stropě sousedního bytu.
Únik plynu: Podezření na únik, kdy je přímo v sázce život a zdraví osob a hrozí riziko výbuchu.
Požár: Dým valící se z bytu či indikace požáru v elektroinstalaci.

V takových případech je okamžitý zásah odůvodněn a vstup pronajímatele (případně za součinnosti hasičů, policie nebo havarijní služby) je zákonný, ovšem vždy jen v nezbytném rozsahu nutném k odvrácení hrozby.

Pozor na problémové nájemce po skončení smlouvy

Na tomto místě je vhodné upozornit na situaci, kdy doba nájmu uplynula, ale nájemce se odmítá vystěhovat. Pozor, ochrana obydlí platí i nyní! Přestože je nájemní vztah ukončený, pronajímatel není oprávněn automaticky vstoupit do bytu a věci vyházet. V takovém případě se musí pronajímatel domáhat vyklizení bytu výhradně soudní cestou a nuceně nájemce vystěhovat až s pomocí exekutora.

Závěrečné shrnutí

I přes silnou ochranu domovní svobody existují zákonné výjimky, kdy lze do bytu bez souhlasu vstoupit. Musí však jít o situace závažné a neodkladné. V opačném případě by se totiž mohlo jednat o naplnění skutkové podstaty trestného činu porušování domovní svobody, a to i tehdy, pokud do bytu vstupuje jeho samotný vlastník. Před takovým krokem proto vždy doporučujeme konzultaci s odborníkem.